Osvětlení: Žárovky odcházejí do muzea. Přichází nové světlo

Žárovky odcházejí do muzea. Přichází nové světlo

Žije s námi už 129 let, ale nyní nás opouští, aby ji mohly nahradit její energeticky i ekologicky příznivější nástupkyně. Řeč je o žárovce.

Po celé 19. století se řada vynálezců snažila zkonstruovat baňku, v níž by spirála rozžhavená elektrickým proudem vydávala světlo. Jenže jejich výtvory neměly dlouhou životnost. Uspěl až Thomas Alva Edison. V roce 1879 výrobu žárovky technologicky zvládl a v roce 1881 ji uvedl na trh. Svítilo v ní uhlíkové vlákno (ze zuhelnatělého bambusu) rozžhavené v dostatečně účinném vakuu. Edison uspěl také proto, že nabídl celý systém – nejen žárovku, ale i spolehlivý zdroj elektrického proudu, který ji dokázal stabilně zásobovat. Žárovka pak postupně z osvětlování vytlačila obloukovou lampu, v níž světlo vyzařuje elektrický oblouk hořící mezi dvěma elektrodami.


OSRAM spojuje osmium a wolfram

 
Žhavicí uhlíkové vlákno bylo na začátku dvacátého století nahrazeno vláknem z osmia, jež a o pár let později vystřídal wolfram, který zůstal v žárovkách až dosud. Wolfram má nejvyšší bod tání ze všech kovů a v žárovkách zvyšuje jejich světelnou účinnost i dobu životnosti.

Ostatně kombinace názvů těchto prvků dala vznik jménu OSRAM (OSmium + wolfRAM), které bylo nejdříve registrováno jako značka žárovek a později, v roce 1919, se stalo pojmenováním společnosti, jež světelnou techniku vyrábí dodnes, jako součást koncernu Siemens. Ovšem místo na žárovky se čím dál víc orientuje na jiné zdroje osvětlení, které se dostávají do běžného života lidí.

Svět: Už ji nechceme


Dnešní člověk tráví v průměru devadesát procent svého času v interiérech. A v nich kvalita života výrazně závisí na osvětlení. Po řadu hodin si tedy lidé musí ve vnitřních prostorách svítit. A při tom se ukazuje velká nevýhoda klasických žárovek: na světlo se v nich promění jen asi pět až osm procent spotřebované elektřiny. Největší část energie se promění v teplo a zbůhdarma zmizí v nenávratnu.

 Studie připravená pro Evropskou komisi spočítala, že v roce 2007 se na osvětlení v Evropské unii spotřebovalo 112 TWh elektřiny (jedna terawatthodina je bilion watthodin). To odpovídá ročním výdajům ve výši 15,2 miliardy eur a emisím 48,3 milionů tun skleníkového plynu oxidu uhličitého, který přispívá k rozehřívání zemského ovzduší a ke změně klimatu. Svět se tedy začal v posledních letech od žárovek odklánět právě kvůli jejich nedostatečné účinnosti. Už totiž za ně existují výhodnější náhrady. Došlo to tak daleko, že se proti žárovkám, tedy proti energetickým ztrátám, které představují, začaly stavět vlády. Už od roku 2005 je začaly vyřazovat Brazílie a Venezuela, pak i Austrálie. Od loňska jejich prodej postupně omezuje Evropská unie a Švýcarsko. Od roku 2012 budou žárovky postupně zakázány v USA, Kanadě, Rusku a Argentině. Od podzimu 2009 jsou v Evropské unii, tedy i u nás, ukončeny dodávky stowattových žárovek. Ostatní klasické žárovky z pultů obchodů zmizí nejpozději do roku 2012.

Nařízený zisk


„Možná se to některým lidem nelíbí, mají pocit, že jim vlády příliš mluví do života. Ovšem z hlediska energetické účinnosti je nahrazení starých žárovek novými svítidly skutečně správné," zamýšlí se Martin Kocourek ze společnosti OSRAM. „Jsme ostatně technicky připraveni nabídnout osvětlení lepší i úspornější." Jak dodává, zavedení nových svítidel v krátké době přináší velké úspory. „Naše společnost například na své webové stránce www.osram.cz nabízí kalkulačku, na níž si každý snadno spočítá, kolik na náhradě žárovky modernějším svítidlem vydělá díky podstatně nižší spotřebě elektřiny.

“Například při výměně jedné klasické žárovky 75 W, jejíž dodávky na trh končí 1. září 2010, za úspornější kompaktní zářivku 14 W s životností 15 000 hodin, činí úspora za 15 let její životnosti 3 896 korun a investice (zhruba 280 Kč) do zářivky se vrátí již po 11 měsících. „Důležité je uvědomit si také, že člověk ušetří i čas strávený nákupy obyčejné žárovky každý rok a její výměnou," prakticky poznamenává Kocourek.

Zářivky jako náhrada


Až do roku 2016 budou ještě v Evropě v prodeji halogenové žárovky. Pak půjdou i ony do muzea. Pracují na podobném principu jako klasické žárovky. V baňce jsou obsaženy sloučeniny halogenových prvků jódu a bromu, díky nimž baňka nečerná. Halogenové žárovky mají spotřebu o dvacet až třicet procent nižší než klasické žárovky a dvakrát delší životnost. Nicméně i to je ve srovnání s jinými zdroji málo.

Čím tedy žárovky nahradit? Jako dělané jsou k tomu úsporné kompaktní zářivky. Tvoří je trubice plněná rtuťovými parami a elektrický předřadník. Elektrický proud prochází rtuťovými parami, které tím vyzařují neviditelné ultrafialové záření. To se ve speciální látce, zvané luminofor, na vnitřním povrchu trubice přeměňuje ve viditelné světlo.

Životnost kvalitních kompaktních zářivek činí kolem 15 000 hodin, tedy patnáctkrát víc než u běžné žárovky. Ke svícení potřebují o osmdesát procent méně energie. Kvalitnějším výrobkům už přestalo vadit časté zapínání a vypínání. Nepříjemný je pouze jejich obsah rtuti, i když je malý - například rtuť z dřívějšího teploměru v domácnosti by stačila pro 300 až 1000 zářivek...Nicméně zářivky se nemají vyhazovat do popelnic. Dají se vrátit ve většině elektroobchodů. Ostatně v jejich ceně zákazník už při nákupu platí i náklady na jejich bezpečnou recyklaci.

Budoucnost? LED a OLED

 

Ovšem i kompaktním zářivkám už roste konkurence, která je možná za pár let vytlačí. Jsou jí LED, neboli diody vyzařující světlo. Fungují na principu polovodičových přechodů. LED jsou již ve tvaru klasické žárovky, mají srovnatelnou spotřebu jako kompaktní zářivky, rozsvítí se okamžitě a vydrží svítit i 50 000 hodin! A k tomu vůbec neobsahují rtuť...

„Světla z LED diod mohou plynule měnit barvy, takže si člověk může vybrat barvu podle své nálady. Mohou se bez potíží stmívat," vypočítává Martin Kocourek ze společnosti OSRAM.

Jejich novější kategorií jsou OLED, čili organické LED. V nich je mezi průhlednou anodou a kovovou katodou několik vrstev vodivé organické látky. Napětí v ní vyvolává kladné a záporné náboje, které se spojují ve vyzařovací vrstvě, a tím vytvářejí světelné záření.

„Diody LED a OLED už známe třeba z displejů mobilních telefonů a ze světel automobilů," konstatuje Martin Kocourek a s jistotou tvrdí: „Je prakticky jisté, že v příštích letech budou všude tam, kde zatím dominují žárovky a zářivky."

Siemens a světlo

  • 1881 – 1893: Siemens & Halske buduje sítě veřejného osvětlení v Mostě, Duchcově a Stříbře, používá elektrické obloukové lampy.

  • 1885: Vídeňský Siemens & Halske dodává osvětlení Stavovského divadla v Praze.

  • 1906: Značka OSRAM je registrována u císařského patentního úřadu v Berlíně. Žárovka tehdy stojí značnou částku pěti říšských marek a v továrně se vyrábí ručně.

  • 1919: Založena společnost pojmenovaná OSRAM sloučením závodů vyrábějících žárovky ve společnostech AEG, Siemens & Halske a Deutsche Gasglühlicht-Anstalt.

  • 1975: Dodávka osvětlovací techniky pro tři studia Československé televize na Kavčích horách v Praze.

  • 1985: OSRAM vyvíjí první kompaktní zářivky s integrovaným předřadníkem (CFLi).

  • 2010: OSRAM na trh dodává LED náhradu klasické žárovky 60 W.